Padaly hvězdy

R: ^CPadaly ^Amihvězdy a ^D9/F#jedna z nich ^Gslítla
mé milé ^Cpřímo ^D9/F#do klí^Gna,
^Cjak byla ^Amižhavá, tak ^D9/F#sukně jí ^Gchytla,
a od sukně ^Ccelá ^Fmaj7rokli^Cna.
1. ^AmiMá milá ^Emikřičí: ^Amipomoz mi ^Emipřece,
^Aminestůj tu ^Emijako z ^D#dimkamene,
^Amitak jsem ji ^Emirychle ^Amiodtáhl k ^Emiřece
^Amiz dosahu ^Emitoho ^Dplame^Gne.
R:
2. Jenže ta hvězda tu moji milou
rozpálila jak kamínka,
zuby i nehty mi pustila žilou
a já drtil její ramínka.
R:
3. Pod hlavou nebe a nad hlavou země,
v obrovským požáru škvařím se,
jsem totiž v ní, jako ona je ve mně,
jako dvě kapky steklé na římse.
R:
R: Teď už jen v očích jak tečka za snem
skomírá malý plamínek,
běžíme k hvězdě a oba žasnem:
je to jen chladnoucí kamínek.