Naděje

^GKorálky z malin, ^Dna krku nosí, ^Cve vlasech předloňskej ^Gsníh.
^GBez šatů a ^Dnožky má bosý, ^Cna ústech zvonivej ^Gsmích.
/: Chodí ^Cnahá a to jí nejvíc ^Gsluší, snídá ^Emidéšť, pije z našich ^C duší.
^GDává smích, ^Dtajný hřích, ^Cslzy smutku neosu^Gší. :/

Ze dlaní motýlů slaďounký nektar dá pít.
Písničkám do tónů zacinká ten její smích.
Nemá hlas a přesto není němá, není dívka a není ani žena.
S tebou sní . Už dvanáct dní je v tvojí mysli uvězněná.

^EmiTajemná, tvý tajný ^Cpřání sní ^Dzatímco ty ^Gspíš.
^EmiTajemná, tak co ti ^Cbrání jít ^Dblíž a ještě ^Gblíž.
^EmiTajemná, jak noční ^Cstíny, jak ^Dchorál z koste^Glů.
^EmiTajemná, panenka z ^Chlíny, s ^Dkřídly andě^Glů.

Tajemství až v žilách to mrazí, dá ti a nemůže víc.
Jak ti moc chybí, jak ti moc schází, měl bys jí konečně říct.
Až ji potkáš a poznáš že se chvěje, sklopí oči, kterýma se směje.
Jdi přímo k ní a řekni jí, že jsi bez ní bez naděje.